Biologická léčba

Název „biologická léčba“ je používán pro léky obsahující látky, které se blízce podobají přirozeným molekulám produkovaným v živém (bio) organismu. Jde o látky různého složení a mechanismu účinku, které zasahují do imunitních a zánětlivých dějů provázejících vznik a vývoj léčených onemocnění. Mezi revmatická onemocnění, která lze v současné době ovlivnit biologickou léčbou patří zejména: revmatoidní artritida, JIA (juvenilní idiopatická artritida), psoriatická artritida a ankylozující spondylitida (Bechtěrevova nemoc). Podávání biologické léčby je vhodné u pacientů, kteří splňují Doporučení České revmatologické společnosti JEP pro uvedenou léčbu a Doporučení SÚKL pro léčbu konkrétním lékem. Jde o nemocné, kde selhala předchozí standardní léčba a jejichž celkový zdravotní stav umožňuje podání biologické léčby bez abnormálních rizik. K biologické léčbě se typicky používají protilátky, cytokiny a inhibitory cytokinů ev. antagonisté receptorů. Ty se navážou na látky způsobující a podporující zánět, což vede k účinnému snížení jejich působení a zmírnění nebo dokonce zastavení zánětu. Klinický efekt biologické léčby nastupuje rychle, řádově ve dnech a týdnech s maximem efektu do tří měsíců po zahájení uvedené léčby. Kromě klinické účinnosti dochází i ke zpomalení rentgenové progrese onemocnění u většiny pacientů užívajících biologickou léčbu.